Delfská věštírna™ – chronika synchronních jevů
Slunce zůstává relativně klidné. Během dne byly zaznamenány pouze slabé erupce třídy C, největší přibližně C2.4. Nejsou patrné výrazné nové impulzy v rentgenovém toku.
Magnetosférická aktivita zůstává nízká. Planetární K-index se pohybuje kolem hodnoty 3. Sluneční vítr je přibližně kolem 430 km/s a nevykazuje známky výrazného nárazu CME.
Po silném „vodopádovém“ impulsu z 8.–9. března rezonance postupně uklidňuje. Energetický pás se ztenčuje a opět jsou patrné harmonické struktury přibližně na 14 Hz, 20 Hz a slabě kolem 26 Hz. Rezonátor Země–ionosféra se vrací do stabilnějšího stavu.
Cyklona nad severním Atlantikem se během dne rozpadla na několik sekundárních jader. Jet stream vytvořil výrazně zvlněnou strukturu od Atlantiku přes severní Evropu až nad Balt. Nad střední Evropu se začíná rozšiřovat oblast vyššího tlaku.
Večer se obloha postupně vyjasňuje, avšak zůstává tenká vrstva rozplizlé střední oblačnosti. Hvězdy jsou viditelné pouze částečně. Vítr je slabý nebo téměř klidný. Očekává se radiační ochlazování a pokles teplot během noci.
Po energetickém impulzu předchozích dní systém postupně přechází do stabilnější fáze. Cyklonální struktura nad Atlantikem ztratila soudržnost a proudění si rozdělilo prostor na několik menších vírů od oceánu až nad Balt.
„Chaos je systém, který ještě nechápeme.“