Denní věštba
Dnešní zápis
Večerní hlášení – 18. srpna 2026
Na Slunci pokračovala klidnější fáze aktivity. Rentgenové záření se během dne pohybovalo převážně v nižší části C-class a jednotlivé erupce zůstaly poměrně slabé. Solar Activity Index během večera poklesl na 3,9, zatímco NOAA indexy se ustálily kolem 2-. Přesto pravděpodobnost výskytu C-erupcí zůstává velmi vysoká (95 %) a M-erupcí přibližně 35 %. Nejvýraznější změnou dne se stal prudký nárůst parametrů slunečního větru – jeho rychlost vzrostla až na přibližně 555 km/s, hustota částic zůstala zvýšená a složka Bz se otočila do záporných hodnot kolem −10 nT.
Stanice Etna zůstává i nadále bez nových dat. Poslední dostupné záznamy stále končí 5. srpna 2026.
Na Tomském spektrogramu se odpoledne výrazně změnil charakter obrazu. Po sedmnácté hodině zesílil zelený šum až k dolnímu okraji grafu. Po osmnácté hodině následoval přibližně dvacetiminutový bílý sloup, který zasáhl celou výšku spektrogramu. Poté se objevily výrazné bílé muškáty, oddělované nepravidelně rozmístěnými vertikálními linkami. Poslední výrazná struktura se objevila kolem půlnoci, po níž zelený šum i zlaté lemy postupně slábly.
Mapa Windy prošla další rozsáhlou reorganizací. Tlaková výše, která byla v předchozích dnech spojována s oblastí Islandu, se přesunula mezi Špicberky a Zemi Františka Josefa, čímž se severní proudění dále otevřelo. V Atlantiku přetrvává tlaková níže jižně od Islandu spolu se dvěma azorskými výšemi a několika menšími útvary. Nad Evropou se nově vytvořily dvě tlakové níže doplněné dalšími menšími systémy. Podobně rozdrobené uspořádání je patrné i nad Severní Amerikou.
Blesková aktivita oproti dopoledni mírně zesílila, přesto celkový počet bouřkových oblastí zůstává vizuálně menší než v předchozích dnech. Nad Amerikou vzniká téměř souvislý pás od Kalifornie přes Mexický záliv, Bermudy až k Azorám. V Evropě se aktivita soustřeďuje především nad Atlantikem západně od Portugalska a nad západním Ruskem. Výrazná nová oblast vznikla v rovníkové Africe. V Asii se bouřky postupně uzavírají do oblouku podél pobřeží Číny, Japonska, Filipín a Vietnamu.
Shrnutí
Dopoledne působily jednotlivé sledované systémy téměř nesouvisle. Večer se však některé změny začínají lépe rýsovat.
Největší novinkou dne není samotná sluneční aktivita, ale výrazná změna parametrů slunečního větru, která přišla až v průběhu dne. Současně se změnil charakter Tomského spektrogramu, zatímco Windy pokračuje v přestavbě severního proudění. Bouřková aktivita se sice mírně zvýšila, ale zůstává prostorově omezenější než v předchozích dnech.
🜏 English Version 🜏
Evening Report – August 18, 2026
Solar activity remained moderate throughout the day. The X-ray flux stayed mostly within the lower C-class range, interrupted only by occasional small flares. The Solar Activity Index declined to 3.9, while the NOAA indices settled around 2-. Although flare activity itself was not particularly remarkable, the probability of C-class flares increased to 95%, with a 35% chance of M-class events. The most significant development of the day was the rapid strengthening of the solar wind. Its speed increased to approximately 555 km/s, particle density remained elevated, and the Bz component turned southward to around −10 nT, creating considerably more favourable conditions for geomagnetic activity than earlier in the day.
The Etna monitoring station remains unavailable, with the latest published data still dated August 5, 2026.
The Tomsk spectrogram changed character markedly during the afternoon. After 17:00, green background noise intensified, extending almost to the bottom of the spectrogram. Shortly after 18:00, a bright white column appeared, spanning the entire height of the graph for roughly twenty minutes. This was followed by a series of our familiar white geraniums, separated by irregularly spaced vertical lines. The final prominent structure appeared around midnight, after which both the green background noise and its golden highlights gradually faded.
The Windy synoptic map underwent another substantial reorganization. The high-pressure system that had previously dominated the region around Iceland migrated northwards, settling between Svalbard and Franz Josef Land, leaving the northern circulation far less constrained. Over the Atlantic, the Icelandic low remained in place together with two Azores highs and several smaller pressure systems. Europe became occupied by two low-pressure systems accompanied by numerous smaller centres, while North America displayed a similarly fragmented pressure pattern.
Lightning activity increased slightly compared with the morning, although the total number of storm regions remained visually lower than on previous days. Across the Americas, thunderstorms formed an elongated belt stretching from California through the Gulf of Mexico, Bermuda, and towards the Azores. In Europe, activity concentrated mainly over the Atlantic west of Portugal and western Russia. A large new storm complex developed across equatorial Africa, while in Asia, thunderstorms gradually formed a broad arc extending along the coasts of China, Japan, the Philippines, and Vietnam.
Summary
The events of August 18 remain difficult to interpret as a single coherent picture. During the morning, the monitored systems appeared to evolve almost independently of one another. By evening, however, a few connecting threads began to emerge.
The most notable change was not solar flare activity itself, but the pronounced strengthening of the solar wind. At the same time, the Tomsk spectrogram evolved from a remarkably quiet morning into an afternoon filled with white columns, white geraniums, and enhanced background noise. Meanwhile, Windy continued its large-scale reorganization of Northern Hemisphere pressure systems, whereas global lightning activity increased only modestly.
Even so, today's observations do not yet justify firm conclusions. The individual systems still appear to be evolving on different timescales, and their mutual relationships remain uncertain.
Perhaps the most appropriate conclusion for today is simply this:
Some knots are better left untouched until they untangle themselves.
Sometimes, the most valuable part of scientific observation is the patience to wait rather than the urge to explain too soon.
← Zpět na výběr dne